TIP NA KNIHU: SAPIENS, ÚCHVATNÝ I ÚDĚSNÝ PŘÍBĚH LIDSTVA (YUVAL NOAH HARARI, 2012)

Jak samotný podnázev knihy napovídá, kniha nabízí úchvatný i úděsný příběh lidstva. V následujícím textu se s vámi podělím zejména o pasáže, které zaujaly mě, jakožto nutriční terapeutku:

Rod Homo je v celé zvířecí říši jediný, který se objevil s tak ohromným nástrojem k myšlení. Ale jaká byla naše cena za vysokou inteligenci?

  • Mozek je těžký a špatně se nosí, zvlášť když je chráněn masivní lebkou. Představuje přibližně 2-3 % celkové tělesné hmotnosti. Spotřebuje asi 25 % tělesné energie v klidovém stavu.
  • Energie se přesunula z bicepsů na neurony. Svalstvo se začalo zmenšovat a sláblo.

Dalším charakteristickým lidským rysem je vzpřímená chůze po dvou končetinách. Tato schopnost s sebou nese také značné nevýhody:

  • Za zručné ruce jsme zaplatili bolestmi zad a ztuhlým krkem.
  • Za vzpřímenou chůzi ženy zaplatily užšími boky, čímž se jim zůžil porodní kanál, a to právě v době, kdy se hlavičky dětí začaly zvětšovat.

A teď trochu k té výživě: nejlepší co oheň pro člověka udělal, krom poskytnurí ochrany, byla úprava pokrmů. Vaření a pečení zpřístupnilo lidstvu celý nový segment v supermarketu přírody.

Lidé mohli lépe sežvýkat své oblíbené pokrmy. Věnovali konzumaci stravy méně čäsu, a vystačili si s měnšími zuby a kratšími střevy. Někteří vědci se také domnívají, že to mělo zásadní vliv na zkrácení střevního traktu a zvětšení lidského mozku. Jak dlouhá střeva, tak i velký mozek totiž spotřebují ohromné množství energie, takže je obtížné mít obojí.

S příchodem zemědělství a průmyslu vznikly „rezervace pro blbce“. Průměrná velikost mozku Homo sapiens se od doby, kdy se začal věnovat zemědělství dokonce zmenšila.

Zemědělci narozdíl od lovců měli velmi omezenou a nevyáženou stravu a až do nedávna se živili jedinou základní plodinou (pšenicí, bramborami, rýží), takže jim chyběly některé vitaminy, minerální látky nebo jiné živiny. Pravěcí lovci však měli rozmanitý jídelníček a zaručený přísun všeho potřebného. A také nebyli závislí na jediné potravině, takže pokud se něco neurodilo, nepředstavovalo to pro ně žádnou katastrofu. Na druhou stranu stačilo dlouhé sucho, požár nebo zemětřesení a v zemědělské společnosti vypukl hladomor.

Lidé jsou všežraví primáti, kterým vyhovuje rozmanitá strava. Před nástupem zemědělské revoluce tvořilo zrní jen nepatrnou část lidské potravy. Jídelníček, který je založen na cereáliích, obsahuje málo vitaminů a minerálních látek, těžko se tráví a vůbec nesvědčí zubům a dásním.  

Lovci a sběrači jedli zdravěji, pracovali méně hodin, jejich dny byly rozmanitější a zajímavější, méně je ohrožoval hlad i nemoci. Zemědělci sice v potu tváře znásobili objem potravin, ale to neznamená, že jedli zdravěji nebo měli více volného času. Naopak. Vyšší produkce způsobila demografickou explozi a vznik hýčkaných elit. Průměrný zemědělec pracoval déle než průměrný lovec a měl z toho menší užitek. Zemědělská revoluce byl nejvěší podvod v dějinách. 

 

 

SDÍLET

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *